Horkostí těla
..pádí myšlenky..
zbavené
věčných otěží
vrzne
kámen o kámen
šustne
roucho perel
..zelený
nahý okamžik..
tma, hrad, cimbuří
v krvavém blankytu
..mžik..
kůň s jezdcem
odchází
v bouři ohně
dítě - rodí se
neústupně
vzdoruje okouzlená
tisíc podob má
..kterou si vybereš..
uvnitř však
..je jen jedna..
obraz za obrazem
jdou
sladká chuť uštknutí
krutost
toulavého mnicha
v jezeře
zvlněných růží
..rozumíš..
motýl
ohnivě černý
štít
hřejivě nastaví.
tato Tvá se mi líbí opravdu hodně, hezky poskládaná, myšlenka krásně schoulená uvnitř...
03.02.2007 23:21:00 | Edo Tralipo
Možná, že tisíc podob má,
však na výběr žádný čas není.
V krvavém blankytu
slyšet je
skřípění štítu o kamení.
02.02.2007 14:11:00 | Mourek
To jsou krásně plynoucí slova.Jako potůček bublavý co spěchá do dáli.Ještě hezčí./To jsem moc netrefila/.
01.02.2007 16:23:00 | s.e.n
..páni....uf....to je teda....nádhera...
...mě to vyrazilo dech....paráda...
01.02.2007 10:31:00 | Mácha