Návštěvnost
Hromnice
Hromnice
Chůze po vodě
magická šifra bezbřehého daru
mezichvění v epizodě
našich atomů
na souladu
Vánoc putujících k zmaru
Jen zlomek k rozpadu
má odštěpená buňka
křehne u dna
v podmnožině
špatných příkladů
kdy není cesty zpět
Nešli jsme spolu po hladině
byl to jen tenký led
Komentáře (17)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskBaví mě číst, text nepřestává překvapovat a konec jak výbuch - umožnil mi se na báseň dívat úplně jinýma očima. Tak to má být, to je poezie.
02.04.2020 12:39:55 | MLADÝ BÁSNÍK
má o hodinu více..ta láska na Hromnice
15.02.2015 15:00:58 | básněnka
O hodinu více pod ledem
mít husí kůži a tonout?
To my dovedem :-)
16.02.2015 18:01:25 | Pamína
zatím moje nejoblíbenější od Tebe :)
04.02.2015 11:28:25 | maryshka
Jé, to jsem ráda, že jsem se trefila, mám vždycky radost, když se dostanou moje zážitky na rádiovou vlnu jiných... děkuju!
04.02.2015 16:05:58 | Pamína
ale Pamínko, vem to tak-kdybys byla vodoměrkou a suveréně cupitala po hladině
byla bys mnohem opuštěnější..a taky bys nemohla na břeh ! Takhle máš vždycky
ještě šance ! :-D :-)
03.02.2015 13:17:28 | Frr
taky to mohl být nerez plech...
03.02.2015 08:46:51 | enigman
:-)
Ten by určitě dokázal i vydatnější zranění :-)
03.02.2015 10:34:45 | Pamína
krásně smutná...krása je život...a smutek...jeho věrný druh...úsměv...z.
02.02.2015 22:05:24 | zdenka
...Amonasr to zcela vystihl...i mě po těle přeběhl mráz...
02.02.2015 19:19:13 | Jort