spodek srdcový

Spolu jsme dávali klíče na koleje,
Vlak nám už odjel, kdo zlomí naše zámky?
Z prázdných sálů, potlesk už nezahřeje,
Srdce jsme ukryli do knihy mezi řádky.

Spolu jsme vítali hořkost psího vína,
Rosu jsme sbírali vždy jen bosou nohou,
Ty s mrtvolným klidem a dikcí pana Mima,
Vznešeně vzdálená jak panny za výlohou.

Holčičko, panenko, děvčátko z lesů,
s očima pomněnek a po mě ti nic není,
sázíš mi stříbro do dříve černých vlasů,
po hříchu myšlenka a slovo ticho změní.

Srdce jsme vynesli navzdory duše bolu,
V ruletách sázeli jen na konce sudé,
Spleteni za ruce jsme sami a přec spolu,
V bolestech zrozeni a bolest po nás zbude.