Vzpomínám na kapky rosy,
na šepot lesů
,
ptačí šosy
a na starodávné cosi
co zakrývalo krajinu.
Na jednu vteřinu
kdy byli jsme si jistí.
Na vůní jasmínu,
jak z dubového listí
jsem básně začal číst ti
a vše se mohlo stát.
Vzpomínám
a líto je mi snad,
že nezbývá
než zalehnout
a spát...
To je líbezné, tak velmi.... :-)
07.07.2019 01:06:56 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA