Vůně Virginie

Vůně Virginie

Odešel jsem, protože nešlo zůstat,
v samotě našel mír.
Dnešní ráno svítalo tak křehce,
seděl jsem mezi stromy
a k nebi se vinuly stužky kouře,
z dýmky nacpané Virginií.
Tam někde mezi kořeněnou vůní,
korunami stromů a záblesky prvního slunce
vznášelo se moje bytí.