Nekonečná

Nekonečná

Přibližoval jsem se k tobě,
jako k plaché bytosti,
ukázal ti tvář lovce beze zbraní
a tys přijala mé přátelství.
Nemohl a ani nechtěl jsem ti vnutit svůj svět.
Vytvářela sis vlastní.
Když jsem tě viděl naposled,
mělas v očích smutek,
jenže já prostě musel jít,
abychom oba zůstali šťastní.
V mých představách bylas a stále jsi
nekonečnou básní.

Ve všem kolem sebe tě nacházím.