Změna perspektivy

Změna perspektivy

Když jsem se ráno probudil,
visela nade mnou síť.
Od stropu se táhla až k oknu
a mizela až tam, kde ji rozpouštělo světlo.
Nebyl jsem si jistý,
jestli ten, co ji tu nastražil byl pouhý lovec,
nebo naopak průvodce,
když tak nenásilně odvedl můj pohled
a myšlenky až tam za obzor.
Svět za oknem měl rozmazané obrysy,
spíš taková změť barev,
jako obraz, který pochopíte
jen pokud stojíte dostatečně daleko
a já se ve svém obrazu topím.
Možná je to přesně to, co právě potřebuji.
Přišel čas na změnu perspektivy.
Vstal jsem a jen tak polonahý,
vyběhl do ranní zimy.

Dá se vůbec změřit potřebná vzdálenost?
Čím dál běžím,
tím víc jsem přítomný...