Už nejsi tím princem,
po kterém má duše touží,
ale přesto všechno jsi můj muž
a ikdyž se mé srdce často souží,
nevezmu na něj nůž.
Chybí mi něha a trochu romantiky,
upadli jsme do rutiny,
zbyly jenom zvyky,
někam ztratilo se kouzlo vášně.
Máš jen svou práci,já své básně
a přesto všechno,že jsi dříč,
do tvého světa nedal jsi mi klíč.
Co bude dál?
Už nechceš být princem?
Buď tedy můj král.
Hezké. Myslím, že tomu rozumím. Tohle řeší asi hodně lidí. Já mám také jen své "básně"
14.03.2007 20:19:00 | jiljovský