Chvíle prázdnoty

Chvíle prázdnoty

Slepé místo,
kousek světa bez boha a bez lidí,
když nechceš,
není sem vidět.
V tichu noci poslouchám ťukání deště na střechu,
luštím tvé zprávy v Morseově jazyce,
někdy vzpomínám a vidím jasně úplně všechno
a někdy nevím vůbec nic.......
Vím, že ta prázdná okna
se budou hlásit častěji,
a že stále víc budu ztrácet,
ta křehká a chráněná místa v mojí paměti.
Promítám si tě do fantastických příběhů,
na každém kroku potkávám tě,
přesto mi jednou tvoje tvář
už nic neprozradí.
Ta chvíle mě děsí.