Poprvé a naposled

Poprvé a naposled

Anotace: ....vždy je možné něco změnit, cestu, činy i sám sebe


Bylo to poprvé co cítil

že se v něm něco pohnulo


Začal jinak vnímat svět

a život který valil

před sebou

jak balvan hořkosti

se pozvolna plní

jak vyschlá studna

živou vodou

  jeho zoufalé kroky

se mění v ucelené stopy

na mokrém písku


Vzpomínal na smutky

v cizí náruči

za dveřmi bez kliky


Na tiché chodby

bez světel


Na přízraky tmy

a její zřetelné

obrysy ničeho


Na přetrhané sny

v neklidném

spánku srdce

bez naplnění


Na utěšování se

nad zpáteční jízdenkou

do míst kam už se nevrátí


Bylo to naposled co cítil

že z toho

už nic nepotřeboval


  Se zatajeným dechem

se vydal

na tajnou cestu zpět

na začátek všeho

 co se má stát opět poprvé...


...svíraje v ruce kytici

ze ztichlé zahrady Slunce

ke které přivoněl


i když smysl té vůně


mu stále unikal...




Autor Nikita44, 20.06.2015
Přečteno 375x
Tipy 26
Poslední tipující: Akrij8, Petbab, zelená víla, Malá mořská víla, básněnka, jitoush, Jort, MARKO, Amonasr, Gaspi03, ...
ikonkaKomentáře (19)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Nejkrásnější je, smět přivonět k vlastní duši. Krásná báseň, Niki :o)

21.06.2015 23:50:16 | Akrij8

Velmi děkuji za krásná slova Akriji:-)

22.06.2015 19:07:35 | Nikita44

tisíc a jedna pravda

21.06.2015 07:09:28 | Petbab

pohádka tisíce a jedné pravdy?..:-)

21.06.2015 19:00:55 | Nikita44

pravda je květ.. když kvete, někomu voní, někomu ne

22.06.2015 05:57:44 | Petbab

a třeba celý život čicháme a najdeme teprve tehdy až budeme odcházet..leč nacházíme neustále... kdo ví...

21.06.2015 00:59:16 | zelená víla

...to jsi napsala moc krásně:-)Děkuji

21.06.2015 19:00:26 | Nikita44

Vrátit se tam, kde jsme už byli? To někdy není možné, kouzlo vyprchalo, někdy si ovšem říkám, zda vůbec bylo...možná že místo toho existovala jen jakási iluze

20.06.2015 19:36:49 | básněnka

Iluze je iluzí pokud jí uvěříme...

21.06.2015 18:59:50 | Nikita44

Připomnělas mi smutné poslední chvíle s blízkým člověkem.
ST

20.06.2015 13:18:10 | MARKO

Pokud tomu je tak, jsem ráda, že jsem Ti třeba maličko ty chvíle přiblížila:-)

21.06.2015 18:58:43 | Nikita44

Připadal jsem si jako kdybych sledoval zpětný záznam svého života a pak jsem zjistil že vážně hledím sám do sebe... ST

20.06.2015 10:48:26 | ztracený 22

To je hezký vědět, že někdo díky mé básni mohl nahlédnout sám do sebe..:-)Děkuji moc

20.06.2015 12:49:27 | Nikita44

Nejdřív jsem si řekla - mnohovrstevný obraz, ale pak mě napadlo, že by to byl kouzelný videoklip.
Výtečně ti to básní, Niki.

20.06.2015 10:38:06 | A42

Zdeni, velmi si cením Tvých slov.Děkuji:-)

20.06.2015 12:50:34 | Nikita44

někde na pozadí snů tiše číhají sopečné krajiny a náhle z nich vyvře magma poznání a na místě pohřbených pravěkých Pompejí našich starých odevzdaných neměných světů vykvetou háje nových jar..ST - Nikito, moc se mi líbí Tvé "seismografické" záznamy duše..
:-D :-D :-D

20.06.2015 09:47:45 | Frr

Děkuji moc Frráčku a mám radost, že Tě má báseň oslovila...možná proto, že byla Nikití:-):-)

20.06.2015 12:52:09 | Nikita44

erratta: "neměnných"...:-)

20.06.2015 10:13:02 | Frr

:-D

20.06.2015 12:52:27 | Nikita44

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí