Anotace: ....vždy je možné něco změnit, cestu, činy i sám sebe
Bylo to poprvé co cítil
že se v něm něco pohnulo
Začal jinak vnímat svět
a život který valil
před sebou
jak balvan hořkosti
se pozvolna plní
jak vyschlá studna
živou vodou
jeho zoufalé kroky
se mění v ucelené stopy
na mokrém písku
Vzpomínal na smutky
v cizí náruči
za dveřmi bez kliky
Na tiché chodby
bez světel
Na přízraky tmy
a její zřetelné
obrysy ničeho
Na přetrhané sny
v neklidném
spánku srdce
bez naplnění
Na utěšování se
nad zpáteční jízdenkou
do míst kam už se nevrátí
Bylo to naposled co cítil
že z toho
už nic nepotřeboval
Se zatajeným dechem
se vydal
na tajnou cestu zpět
na začátek všeho
co se má stát opět poprvé...
...svíraje v ruce kytici
ze ztichlé zahrady Slunce
ke které přivoněl
i když smysl té vůně
mu stále unikal...
21.06.2015 00:59:16 zelená víla
a třeba celý život čicháme a najdeme teprve tehdy až budeme odcházet..leč nacházíme neustále... kdo ví...
20.06.2015 19:36:49 básněnka
Vrátit se tam, kde jsme už byli? To někdy není možné, kouzlo vyprchalo, někdy si ovšem říkám, zda vůbec bylo...možná že místo toho existovala jen jakási iluze
20.06.2015 13:18:10 MARKO
Připomnělas mi smutné poslední chvíle s blízkým člověkem.
ST
21.06.2015 18:58:43 Nikita44
Pokud tomu je tak, jsem ráda, že jsem Ti třeba maličko ty chvíle přiblížila:-)
20.06.2015 10:48:26 ztracený 22
Připadal jsem si jako kdybych sledoval zpětný záznam svého života a pak jsem zjistil že vážně hledím sám do sebe... ST
20.06.2015 12:49:27 Nikita44
To je hezký vědět, že někdo díky mé básni mohl nahlédnout sám do sebe..:-)Děkuji moc
20.06.2015 10:38:06 A42
Nejdřív jsem si řekla - mnohovrstevný obraz, ale pak mě napadlo, že by to byl kouzelný videoklip.
Výtečně ti to básní, Niki.
20.06.2015 09:47:45 Frr
někde na pozadí snů tiše číhají sopečné krajiny a náhle z nich vyvře magma poznání a na místě pohřbených pravěkých Pompejí našich starých odevzdaných neměných světů vykvetou háje nových jar..ST - Nikito, moc se mi líbí Tvé "seismografické" záznamy duše..
:-D :-D :-D