moll slunečného deště

 
Bol psal noci déšť
a já vím že jdeš
s vodítkem po kapkách
paprsky smuteční
nelinky sluneční
svítí ve tmách

v noci vešel déšť
a jeho žesť javorově zní
že až vyprší
můj moll na duši
utonu v ní

ve vodě u ramen
už nechytím
už jsem to poztrácel
žal mne vzal za kámen za srdce
do chladných cel

jsem v zachvění žesť
jsem v zakletí zim
indigo šeření

proč si brnkám tvou
písničku dešťovou
písničku podzimní

vždyť přec i podzimy
mají tvář svítání
v dotecích pro zrání

snad pro těch pár slz dní
pro slunce večerní
…