SONET O KRAJINĚ SNŮ

Spoustu věcí, co vím teď
jsem tenkrát nevěděl
spoustu věcí, co tenkrát šeptal les
jsem dnes zapomněl

a tak vím, že pták, co z oblohy se snes,
aby k růži přivoněl
člověk svoje srdce neunes
a tak asi zesmutněl

patřil někam do krajiny snů
ze stromu věkem
spadaného listí

v řece toku nevšedních dnů
nad šálkem
barevného štěstí