Myšlenky letí
jak splašená herka
a chaoticky naráží
na stěny mého nitra.
Unikají mezi prsty
a ztrácí se
v záhybech
mé
zmatené
mysli…
Barvy se střídají
v tunelech
mých
nervových
zakončení
a prsty se chvějí
nerozhodností
protikladů…
Za očima se míhají
obrazy
budoucího…
minulého…
přítomného…
vzpomínky se mísí
s předtuchou
a splývají
v barevnou
šmouhu
věštby
času…
Dost!
Zastavte
ten šílený vír
běsnění sekund,
sebezničujícího spěchu
apokalypsy úspěchu…
neúspěchu…
vzdechu…
dechu…
Už dost…!
Prosím…
Já jsem přece úúúúúplně klidný.....grrrrrr!!!
:-)
roboti mi tvrdí,
že jsem ZOM_bie,
co s tím?
05.02.2007 22:33:00 | G.P.
taková horečnatá,,,líbí
05.02.2007 16:41:00 | Trdlo
...zavřít oči okamžik krátký
a dát volno všem myšlenkám,
pak po lávce je pouštět zpátky,
po té, která je přetenká
a dovolí jen jedné z hejna
se vracet k tvému vědomí,
jednu pustit přes bludný kořen
a jednu schovat... v soukromí...
roztřídit si je, to dá práci,
jsou jak to stádo divoké...
vždyť na svojí životní štaci
nás berou přímo útokem... ;o)
05.02.2007 15:35:00 | Cecilka
Ty máš v hlavě zmatky taky? Že by nějakej virus? Čéče, kdes ho chytil? Nebyl jsi v neděli dopoledne !náhodou! na stejným místě? ;-)))
05.02.2007 15:35:00 | Levandule
nene. žádný dost... :) toho si ještě užiješ.. a jednou budeš děkovat :)
krásná
05.02.2007 14:35:00 | Zamilovaná do nezamilované doby