Slavnost života skončila.
Rozchází se křepčící dav
Kráčí temnou ulicí
Městem mrtvých lásek
V zrcadlech kaluží
Odráží se písně
Nočních pijáků
Vracejících se ze svých záletů
Jak květy zavřené
Čekají na slunce
Tak duše znavené
Bloudí městem za svitu
Svítiplynu.
Kapky deště ve vlasech.
Tančí poslední tance
Na ráno se těšíce
Překračujíc kaluže
zvratky dnešní noce
a city poztrácené
Hele, odpusť si takový ty výrazy...jako těšíce... napiš to hezky česky... bych tě docela ráda slyšela mluvit :-)))... no a ty velký...zase. to už nebudu opakovat :-)
02.03.2007 04:02:00 | no
Ta poslední sloka trochu (víc) skřípe. Báseň se mi líbí, že není jen o zhrzené lásce. Taky se mi líbí, že je prožitá (ať už doopravdy nebo myšlenkově).
05.02.2007 19:57:00 | Gregy
můj milý příteli, doufám, žes to nevzal příliš osobně. Já jen mám dneska takovou "pošťuchovací" náladu :-))
05.02.2007 19:28:00 | mamina
Co je to života slavnost
když pijáci kaluží bloudí městem
duše znavené hlásají marnost
a ticho se snáší v pohledu teskném...
dost bylo smutku...teď něco veselejšího, jo? Co takhle třeba "V bídě života dlím"
05.02.2007 17:46:00 | mamina