Návštěvnost
míjení...
míjení...
okna noční kavárny
civí do světa
jako šerozpytnej
dědulín
záblesky barevnejch
cákanců světel semaforů
fackujou
neonový příšeří…
holka co se na přechodu
udiveně ohlídla
na okamžik zkameněla
než zmizela docela
v lhostejný mlze
míjejících kroků…
ráno tam
pod obrubou chodníku
ležela přejetá holubice
*
Komentáře (14)
Komentujících (8)
Doporučit
Tiskdotkla se podkřídlím duše
24.10.2015 22:58:55 | Akrij8
doufám,že ji jen polechtala..že ji neškrábala...:-)) :-D
24.10.2015 23:04:51 | Frr
Mám podobný zážitek z dneška, seděla jsem ráno s Jakubem v kavárně a on stále koukal na chodník, jakýsi strakatý holub na něj pořád civěl a Jakub z toho byl neklidný, nemohl od něj zkrátka vůbec odtrhnout zrak, občas ani neposlouchal, co říkám. Dost mě ten holub štval.
V poledne jsem šla tamtudy domů a byl tam tak divně přejetý holub - chyběla mu jen hlavička.
To máš za to, napadlo mě jako první. Teprve pak mi ho bylo líto.
Pověz mi, duše moje drahá, kde se to v člověku bere?
23.10.2015 14:19:27 | Pamína
to jsou holubí pírka utajených křídel v našich duších, Pamínko milá..:-))
23.10.2015 14:40:54 | Frr
mohla se zdát opomíjená...ale tak to není...
23.10.2015 00:53:08 | enigman
ne /zásadně/ NENÍ..
23.10.2015 01:29:39 | Frr
Jak kdybys maloval slovy obraz... velmi působivé! Moc se mi líbí.
Dneska jsem viděla cestou domů na zoraném poli skupinku tří - čtyř hrabošů, byli velcí, robustní, v hnědém kožíšku, a kousek dál ještě jednou stejně početná skupinka, skorem celá kolonie.
Ta Tvoje bílá holubička leží pod obrubníkem jenom v básni, viď? :-)) ST!
22.10.2015 22:09:58 | Helen Zaurak
...nyní jenom v básni/ale,žel.../..milá citlivá bárko Siderická...:-DD
23.10.2015 01:31:49 | Frr
...dolehla na mě jako Šum křídel raněné holubice...tenkrát jsem Ti jí Frráčku věnovala.. pamatuješ?:-)) ale Tvá holubice není raněná, je mrtvá...
22.10.2015 21:00:56 | Nikita44
.....Tvoje holubice už létá...má milá Niki-Janičko- VÍM TO-VIDĚL JSEM JI !!:-DDD
23.10.2015 01:33:44 | Frr