Ve fantazii

Anotace: Když člověk opět marodí...

Ležím.

Skrze sluneční brýle pohledem

odhrnuji záclonu a dívám

se na modré nebe,

na mraky plující

tichými vodami

jako lodě, kterým vítr fouká do plachet.

 

Ležím.

Popíjím čaj s medem,

v myšlenkách svých ožívám

a z tepla své postele

mávám slunci,

které nad horami

projíždí v kočáře na každodenní výlet.

 

Ležím.

Necítím paprsky na tváři

ani vítr vlasech.

Má fantazie však utváří

živé obrazy na zdech

a já z peřin sklepávám

sněhové vločky …