Dlouho jsem čekal, až pustíš mě domů,
já bušil a prosil a spílal jsem tomu,
kdo přiměl tě zavřít mi před nosem.
Ty za dveřmi moc dobře víš, kdo jsem.
Je to tak dávno, co míval jsem význam?
Proč dopřeješ sluch jenom svým podobiznám
a tolik se snažíš skrýt před jiným já?
Jsem přece tady, tak pusť mě, jsi sám.