Pod lípou

Na stromě poslední lístek,
začíná zima,
až dopadne k zemi,
nebudu živa.

Sedám si pod lípu,
v ruce ostrý nůž,
za můj hrozný čin,
může jeden muž.

Muž,který srdce zlomil,
po jehož boku jsem byla,
hořící lásku hubil,
já ráda jsem ho měla.

Se svou milenkou,
hnije někde v zemi,
nevyšlo to,
mezi námi třemi.

Vítr fouká od lesu,
naplnil se čas,
tu bolest nesnesu,
už je tu zas.

Lístek padá na mé dlaně,
nůž tělem prochází,
nebudu se trápit za ně,
smrt přichází.