Nasadila jsem svou masku,
jak to delavam kazdy den.
Za mym zarivym usmevem,
laskavou tvari,
ukryla jsem to,
co stale schovavam.
Smutek, ten velky smutek,
samotu, ta ktera je jen ma.
Hraji tu hru na tenkem ledu,
na hrane dobra a zla.
Neukazi svou pravou tvar,
mou krehkou dusi.
Je dobre ukryta.
Ukazi vsem, co videt chteji.
Nasadim zase svou masku,
zacnu dalsi den
a...
Nasadíš zase svou masku,
tak jako každý den
a ...zachytíš ten záblesk
v tu chvíli ucítíš jen
že to je ON.
16.04.2016 00:04:42 | Mácha
Není už možná čas na to být sama sebou ? Žijeme jen jednou... :-)
16.12.2015 23:17:59 | Zbynislaw Thinkiewicz