Kolik můžu říci Ti slov…?
Kolik na nebi je hvězd…?
Když měsíc vejde v nov
Já prsty svírám v pěst
Zas a znovu se bojím
Opět je tu ten strach
Co když marně o Tě stojím
Náhoda je láskovrah
Nikdo neví kam to či ono vede
Každý chce tam, kam srdce chce jít
I když rozum často nás plete
Ty jsi ten, s kterým chci být
Když už nevíš kudy kam
Zastav se a zavři oči
Tvoje cesta je tam
Kde láska začíná a rozum končí
Náhoda je láskovrah
i láskostrůjce,
náhoda nám dala křídla,
abychom mohli vzlétnout
a padat...
Učí nás vstávat po pádu
a suší naše slzy.
Náhodou to totiž znám :-)
07.02.2007 08:44:00 | G.P.
G.P. byl naposled aktivní v roce 2013 - tak to zkusím za něho - nebo tak všeobecně - hodně čtenářů reaguje veršíky - a neuvádí autora, protože jsou jím oni sami - a odhaduju že "náhodou to znám" se neváže ke konkrétnímu řádku či části díla, ale k životní zkušenosti, k situaci.. :o)
19.11.2016 09:04:23 | hanele m.
Ať jsem se snažila, jak jsem se snažila - nic podobného jsem nikde nenašla. Ten verš jsem vymyslela a pokud ho někdo jiný vytvořil již přede mnou - shledávám to jako milou náhodu :)
Váš komentář mi není sympatický hlavně z důvodu, že jste neuvedl autora a jméno básně.
19.11.2016 09:00:59 | kaCZenka