NOVÉ RODÍ SE ČISTÉ

Díky za zajímavý odkaz, Gio :-) Pojem „indigové děti“ jsem dosud neznal a bylo pro mě zajímavé si o tom přečíst, různé asociace mi přitom letěly hlavou. Trošku mi to sice v tomto konkrétním podání zavání takovým nějakým šarlatánstvím, ale to vůbec neznamená, že by na tom něco nemuselo být. Dokonce jsem přesvědčen o tom, že na tom něco je, že to odráží konkrétní zkušenosti, které jsem nejen slyšel a slyším občas od jiných, ale lecčeho z toho jsem se dotkl myslím i sám. Že něco není vědecky vysvětlitelné ještě neznamená, že to není. Dokonce si myslím, že věci, které jsou hlubinně ty úplně nejpodstatnější, vědecky vysvětlitelné ani být nemůžou, protože nás prostě přesahují. Naše pozemská existence dle mého není tou nejvyšší inteligencí ve Všehomíru, dokonce je to pro mě i součást mé naděje v to, že existuje nějaký vyšší korektiv obyčejného lidského sobectví, který nám umožňuje a umožní jako druhu přežít i do budoucna. Proč by „indigové děti“ nemohly být jedním z jeho nástrojů – znám takové a jsou i tady na Literu ;-)

01.01.2016 10:58:48 | Amonasr

Děkuji, milá Zdeno, za krásný a nadějný komentář :-) Myslím, že naše intuice zachytává různé signály všelikými cestami a zpracovává je racionálně neuchopitelnými způsoby. A někdy i racionálně nesdělitelnými. Naštěstí se dají šifrovat třeba verši a dešifrovat jejich čtením do pocitů a vjemů, asociací či vzájemného srozumění i bez nadbytečných či nepřesných slov. Metafory umí sdělit mnohem víc než systém definic :-) Je mi ctí, že si takto rozumíme :-)

31.12.2015 01:15:20 | Amonasr

Díky bogene, přesněji bych to sám nevyjádřil ;-)

31.12.2015 00:59:33 | Amonasr

No to je nepopiratelný fakt :-D Tak držme mláďatům palce, ať se jen tak nedají ;-))

30.12.2015 20:03:05 | Amonasr

Ano, díky bohu... :-D

30.12.2015 18:07:56 | Amonasr

Hezky se mi to od Tebe čte, Gabrielo, děkuji :-) Sám sice děti nemám, ale taky nežiju ve vzduchoprázdnu a s řadou o generaci i o dvě generace mladších lidí jsem se často setkával a stále i setkávám... A zejména ti až o dvě generace mladší lidé ve mně opravdu vzbuzují velké naděje – je to taková bezva osvěžovna, být jim občas nablízku, a líp než Ty, bych mnohé z nich vystihnout neuměl... :-D A někde jsem i zaslechl, že ti ještě mladší se prý už doslova rodí s posláním zachránit námi (zejména duchovně) zpustošený svět – nemám důvod tomu nevěřit... ;-)

30.12.2015 18:02:34 | Amonasr

Myslím, Jiří, že už se tomu děje... :-D

30.12.2015 18:01:42 | Amonasr

To je na každém čtenáři, jak si to vyloží a jak to pochopí. Sice jsem byl samozřejmě inspirován nějakými svými pocity a vjemy, ale doufám, že to má dostatečně vrstevnatý přesah, v němž si může nalistovat své vlastní pocity, a klidně i protichůdné, každý sám. S Tvým vnímáním každopádně nejsem v rozporu, jen tu skepsi ohledně naděje do budoucna možná až tak hlubokou nesdílím, což jsem vložil právě do závěrečného verše. K tomu varování se ale bez výhrad můžu připojit – dokud se někoho nezmocní pýcha... Ano. Následný pád je vždy jejím důsledkem, není čemu se pak divit. Přesto se tomu současnému stále divit nepřestáváme... :-)

30.12.2015 18:01:17 | Amonasr