V HLUBINÁCH

V HLUBINÁCH

Anotace: @&@

 

V HLUBINÁCH

 

v hlubinách

smýká mnou řada protichůdných proudů

občas zabořím se i do dna

přesto nemám strach

vždy nahmatám i kámen

o nějž se zapřít můžu

 

v útesech korálových

proháním zlaté rybky

jež v prstech se mi mění

v smích

- odněkud jej znám –

 

žraloci na mě zuby cení

vzteky bez sebe

vstup sem je jim zakázán

 

sem

 

do nejhlubších proudů

které mě místo nich pohlcují

 

když oči protřu si

v zrcadle vidím až na nebe

podpírají ho hejna husí

s lehkostí táhnou

každý mnou dopuštěný hřích

 

z těch vln když vynořím se

po všem co už bylo

postýskám si

přitom je mi fajn

 

ničeho totiž nelituji

 

 

Praha, 9.1.2016

 

https://www.youtube.com/watch?v=S8w6idXWcDA

 

Autor Amonasr, 09.01.2016
Přečteno 585x
Tipy 26
Poslední tipující: enigman, Pamína, Akrij8, Radhuza, střelkyně1, knihomolka, bogen, Malá mořská víla, AndreaM, Nikita44, ...
ikonkaKomentáře (24)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

úplně tě vidím coby Poseidona a ta píseň v závěru je více než skvělá!:-))

10.01.2016 18:17:45 | střelkyně1

Impulsem k napsání mi byl jakýsi zvláštní sen, z něhož mi ráno zbyl už jen takový krásně uvolněný a příjemný pocit, jak jsem byl omýván proudy v nějaké hodně hluboké vodě - proč tedy ne...? ;-)) Děkuji za empatické zastavení, milá Střelkyně :-)

10.01.2016 19:07:04 | Amonasr

Myslím, že litování čehokoliv, co se stalo, co jsme udělali je zbytečné, jen věcí, které můžeme(mohli jsme) udělat, ale neudělali, těch litovat lze.

10.01.2016 14:34:14 | Nikita44

To jsi napsala moc hezky, Niki - to je něco, nad čím stojí se zamyslit :-) A taky se pod to tímto rád připodepisuju... ;-)

10.01.2016 14:44:03 | Amonasr

:-)vidíš, už jsme dva:-)

10.01.2016 14:48:41 | Nikita44

:-D Je mi příjemně v tak milé společnosti ;-)

10.01.2016 14:54:33 | Amonasr

vidíš a to jsme dva:-)

10.01.2016 14:57:37 | Nikita44

;-))) :-*

10.01.2016 14:59:53 | Amonasr

...úsměv pro Tebe

10.01.2016 15:01:24 | Nikita44

:-)

10.01.2016 15:19:23 | Amonasr

...vždycky je čeho litovat, jen to nebrat moc vážně...a spodní proudy nechat vespod...;-)

09.01.2016 22:22:32 | bogen

Ano, tak nějak – žádná občasná lítost by nad námi neměla získat fatální převahu... ;-) Leda možná nad těmi, co by si to třeba zasloužili, ale ti zase nevědí, co lítost vůbec je... Na takové ptáčky se holt musí s jinými háčky... ;-)

09.01.2016 23:57:29 | Amonasr

Milý Pepo, ta sloka...když oči protřu si...ta se mě dotkla nejhlouběji...a zároveň smířlivě...a o to, možná jde...nakonec...a ten známý...dětský smích...ten tam zajisté bude také...úsměv.děkuji...znovu také za písničku...zní v ní cosi...jako já to nevzdám...my to nevzdáme...z

09.01.2016 20:24:08 | zdenka

Milá Zdeno, je v tom cokoli, co si v tom kdo najde... :-) Ovšem Ty se svou empatií myslím umíš nacházet v hodně velkých hloubkách i v nenápadných zákoutích... ;-) Pokud jde o písničku, myslel jsem na ni hned poté, co jsem dopsal poslední verš, jen jsem nechtěl úplně ten srdcervoucí patos, s jakým to, byť nádherně, zpívala Edith Piaf. A když jsem objevil tuto verzi, náramně mi sedla k tomu, co jsem asi chtěl vyjádřit – mám radost, že se Ti taky líbí... :-)

09.01.2016 23:56:50 | Amonasr

..cestou napříč živly-kdy vědoucí pouť ode dna pramoře nejhlubšího nasazuje
úžasu rybí ploutve-jež s hravou lehkostí pak mění v křídla vzletů k obzorům nebe..Tebe Pepo má Pánbíček rád...:-D :-)))

09.01.2016 17:27:41 | Frr

Pánbíček má myslím rád každého, Jiří... :-D To jen my lidé jsme o dost vybíravější... ;-))

09.01.2016 17:57:01 | Amonasr

Tesat do kamene...ničeho nelituji...:-)

09.01.2016 16:17:07 | básněnka

Už vytesali dávno před námi, ale proč se pod to taky nepřipodepsat... ;-))

09.01.2016 16:30:02 | Amonasr

Nepřipodepsat ..to mne rozveselil, tenhle výraz :-)

09.01.2016 16:41:23 | básněnka

;-))) Chápu, co Tě asi rozveselilo - vidíš jak ta inspirace nezná hranic a je nakažlivá... už se tomu směju i já... ;-))) Před Tebou se musí mít, Ivano, člověk na pozoru - stejně je mu to ale prd platné.... :-DDD

Ale však "ničeho nelitovat" znamená skoro totéž, jako "z ničeho se nepřipo...t", ne...? :-DDD

09.01.2016 16:50:14 | Amonasr

Pepo, čtenáři stejných vln, bratříčku z džungle...já budu Rákšasí a ty Kà...ano ...:-)

09.01.2016 17:31:16 | básněnka

:-D Jsem pro, Ivano - hada bych myslím zvládl, jen ne smrtelně jedovatého... ;-))

09.01.2016 17:43:01 | Amonasr

Kà byl ojedinělej...mně sympatickej pro tu moudrost, co v sobě jeho hadí osobnost měla...hrdina mé džungle, asi tak:-)..poklona se mi myslím povedla:-)

09.01.2016 17:59:32 | básněnka

Já bohužel Knihu džunglí nikdy nečetl :-/, tak ho znám jen z křížovek :-D Ale vyložil jsem si to od Tebe hned samozřejmě jen a jen pozitivně - no a ta moudrost je fajn :-D Taková poklona je sice až nezasloužená, ale od Tebe rozhodně příjemná - vysekávám ji tedy ve stejném gardu i Tobě a rád ;-)

09.01.2016 23:55:15 | Amonasr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí