Ranní

Ranní

Světlo bylo jemně perleťové
nad lány spících polí
hrálo si s rukávy mého hubertusu
a vánek s vůní opadaných jabloní.
Čekal jsem společnost letky havranů
ale uviděl racka na šedivém nebi.
Přivřel jsem oči.
Přes kopce oranic přiběhl mořský příliv
s šuměním houpal na vlnách malou loďku
spala jsi.
Hledalas mezi hvězdami, které se nechvějí, tu moji
nikdy jsem ti ale neřekl
že není v této galaxii.
Na chvíli jsem byl sluncem
co ti svítí do tváří.