NAVZDORY

(Adamu Georgievovi)

Mezi jedničkou a nulou
divnočerná prázdnota
A naivkové blázní
kolik odstínů je šedé
Není,
zhasni a hledej
zhasni a veď mě
Tíživé ticho ve tmě
těžké jak vykřičená nahota.

Mezi tvým ano i ne
děsí mě hloupé výmluvy
Sejdem´ se ještě?
S-jedem?

Uprostřed divnočerných nocí
v zákrytu jedniček a nul
mezi tvým ano i ne
Navzdory
Vysvitne občas spousta krásných barev.

Z prázdnoty mezi láskou a sexem
básníku mojí trýzně
básníku mého života
nás dva už nikdo nezachrání
Samota samota samota.