SAN PIETRO

Stmívá se
Jak malý jsi
uprostřed obklíčení z kolonád
Stmívá se
a stíny apoštolů nad portálem chrámu
se tě začínají dotýkat.

Jste stíny mých osudů
stíny mých nejtajnějších přání
odlesky štěstí i útěky mé ze studu
i stíny nesplněných odhodlání
Jste výkřikem čekajících davů
výkřikem vyleštěných zrcadel
výkřikem nás posledních vzadu
výkřikem utrhaných křídel
a polámaných tykadel.

Jste pláčem pro Markovu mámu
jste pláčem budícím mě v noci
jste pláčem, kterým se sám klamu
jste pláčem nad bezmocí
Bůh je
modlení nepomáhá.

Takový jeden smutný večer
ve stínu kamenného chrámu.