Rozhovor s violoncellem
Rozhovor s violoncellem
Anotace: Muzikante,nesměle,tak trochu i pro tebe,za úžasnou podporu.
Nástroji milý
v koutě stojíš
býval jsi dopingem
zpíval
o lásce
o štěstí
v polohách vysokých
k slunci jsi spěl
jako muška na jarní ratolesti
o bystřinách horských
zvučel
zpytoval života účel
za přeludem božství šel
a stalo se
že jsi osaměl
Dovol mi
abych se aspoň
tvého těla
dotknout směla
když nedokážu
abych tvé struny
opět rozezněla
* * *
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk11.02.2007 16:20:00 no
Vyprávíš hezky o svém nástroji...ale něco mi tam nesedí...možná ty gramatické rýmy...je to škoda...protože tím ztrácíš...ale i tak hodně nad literáckým průměrem :-)
08.02.2007 19:39:00 muzikant
Jen jsem bleskově vstoupil a žasnu, velmi mile žasnu. Po vojně jsem 12 let nehrál, pak několikrát špitál a náhoda. Znovu jsem naladil, to byl rok 1990. Začal jsem s malou dušičkou, opakoval jsem si-pro sebe, pro vlastní potěšení-a najednou to bylo i pro druhé. Dotknout se je bezva a ty určitě i naladíš. Vlastně už ladíš!!! Moc děkuju a ať se ti prima hraje...Na oplátku rozprostírám "Mlhu" za mnou i přede mnou. A zase mizím...
08.02.2007 14:10:00 whiolet
dotýkat se smíš,
když hráti neumíš.
Je nádherná..dostala jsem taky chuť škoda že neumím hrát tak se alespoň dotknout
