Čas

Čas,
ten nejvzácnější dar,
je na mě, co s ním udělám.
On obsahuje vše.
Je na mě, zda mě miluje,
či nenávidí.
To mé oči, to má mysl,
to tak cítí, to tak vidí.
Čas má všechny barvy duhy,
je na mě, aby nebyl chudý.
Čas je přítel, když jsem řeka,
teče líně, tu zas letí.
Objímá mě po staletí.

Já vždy mám na výběr,
stát v slunci nebo ve tmě.
Jak střídá se stín se sluncem,
tak já v něm jsem.
Krok udělej a zvol,
lásku a slunce,
či tmu a bol.
Tak usměj se na sebe i na druhé,
hned veseleji ti bude.
Nečekej na osvícení,
možná, že to pro nás není.
Nečekám a směju se.
Směju se, když do smíchu mi není a ten úsměv všechno změní.
To je moje osvícení.
Miluji tě.