Kostra s černou kápí
Kostra s černou kápí
Sedím u hrobu,
krev je všude,
dýchat nemohu,
už tu bude.
Slza se z očí hrne,
vítr fouká,
tělo tuhne,
bouře bouchá.
Objeví se postava,
kostra s černou kápí,
smrt zastává,
každý se trápí.
Kosa připravená,
jenom máchnout,
jsem znavená,
začínám slábnout.
Život není,
tělo se uvolní,
mysl v prach se změní,
slzy se neroní.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
tohle je opravdu pěkná báseň! Bylo by zajímavé ji trochu rozepsat,ale to je jen takový návrh. Opravdu, horory ti jdou. :-)
13.02.2007 09:28:00 | svacinka.A
