Lana

Jsme jako provazochodci

balancující nad propastí

zapomnění.

Jediný poryv větru 

a skončíme jako hromádka kostí

na samém dně.

Krůček po krůčku

suneme se odnikud

nikam,

žehráme na osud,

který s námi houpe,

bim, bam.

Hnáni svými touhami

snažíme se být tam

a ne tady,

v síti vzdušných lan

hledáme to, čemu se říká

život ...