jestli existuješ nevolej mi

jestli existuješ nevolej mi

Anotace: báseň pro mou kamarádky

jsem ve válce proti svým přátelům
jsem indisponován a nemám čas na škrábání brambor
protože jsem jenom člověk
a dělám co umím
žiju si na vysoké noze a
stoupám stále výš
bez tebe už to nejsem skoro vůbec já
jen pan válka a boj o spálenou zemi
a o náš kousek domova
ty jsi tak malá a já jsem ten největší kterého jsi kdy potkala


proč žiju?
nevím, prostě se to stalo
byl to jen omyl?
ne, to si nemyslím. byla to spíš náhoda
jsem náhoda?
ano, dá se to tak říct
takže jsi mě neplánoval?
ne, nevěděl jsem, že vznikneš, ale když už jsi tady, jsem tomu rád
ale kdybych se nestal, netížilo by tě to, že ne
to je pravda
jsem smrtelný?
ano, jako všichni
jako všichni? proč?
všechno na světě je konečné
to je důvod?
víš, neumím to udělat tak, abys byl navěky
ale proč ne? umíš stvořit život, tak proč?
na to nemám odpověď
stvořil jsi mě, tak proč jsi to udělal tak, abych musel zemřít? to nemá logiku
nestvořil jsem tě záměrně
a kdyby ano, nemusel bych zemřít?
ne, umřel bys tak jako tak
ale proč? já to nechápu. hraješ si a jen tak náhodou mě stvoříš jen k tomu, abych nakonec zemřel
tak to prostě chodí. já taky umřu.
ten kdo stvořil tebe tě udělal taky smrtelného?
nevím, kdo mě stvořil. život už je takový. umíráme.
já nechci. bojím se toho.
nejsi sám. i já se občas bojím. ale život je od toho, aby se žil.
ale proč žít, když vím, že jednou zemřu? proč se učit nové věci, vstřebávat všechno kolem, když vím, že zemřu. a všechno ve mně přestane existovat spolu se mnou.
učíš se, abys mohl předávat dál. dalším.
dalším kteří taky zemřou?
ano, ale než zemřou, budou své znalosti předávat dál i oni.
život se mi zdá nesmyslný a krutý. jde odnikud nikam.
je to život, takový prostě je.
nelíbí se mi.
ještě jsi ho nepoznal a už se ti nelíbí.
kdybys měl tu možnost, chtěl bys být napořád?
to je těžká otázka.
já bych chtěl být špendlíkem.
proč špendlíkem?
nebo houskou.



já jsem mrtvý a ty jsi to věděla už když jsi mi servírovala sebe na játrech a já jen hleděl do tvých nesladěných očí

nic nás nezastaví nezastaví nás nic
všechno co bylo zase jednou bude
ať už budem v piči nebo v hajzlu
bude
jednou to zas bude
jen se ptám
nemusíš nic
protože nic
nás
nezastaví
vůbec nic




všímáš si jak mám pořád ještě co říct
a jak ze sebe nemůžu dostat tu bestii
i když čůrám kudy chodím?
vymklo se nám to z rukou kámo já ti to říkám tady a tak
jak to kurva je
prostě jsi jen jedna malá blbá epizoda
on se už najde někdo kdo si to přečte
někdo kdo tě polituje
někdo
jen tak

nějak se nic nestalo tak jak se to mělo stát
ne?
jo
do piče co mám teď dělat kurva
teď už kurva nemůžu dělat nic

a jestli existuje peklo, potkáme se raději už tady na zemi
Autor CoT, 12.03.2016
Přečteno 600x
Tipy 17
Poslední tipující: Koralína, Sarah, Lioness, enigman, Luky-33, MARKO, bogen, Jeněcovevzduchukrásného, knihomolka, poeta
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Líbí se mi spousta obratů, ikdyž některé jsou skoro až infantilní. Velmi zajímavé dílo

15.03.2016 09:54:12 | Lioness

Není třeba řešit nevyhnutelné...
Zajímavě napsané.
Přeju hezký večer.

13.03.2016 20:29:46 | MARKO

Zajímavě napsané, no a k té smti, údajného odchodu do nicoty:-)), tomu nevěř, to tak Vůůůbec není, ostatně uvidíš sám.:-)Jinak ST.

13.03.2016 13:08:59 | Jeněcovevzduchukrásného

země je předpeklí a ze mne je škrábačka brambor
nasypals sem toho jak pro Popelku - jedno zrnko popela, druhé zrnko hrášku, aby holka věděla, jakýho má brášku..

12.03.2016 23:39:12 | hanele m.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí