Omluva plané naděje

Mezi hromadou barevných

sklíček jsme občas

si pořezali ruce

a dívali se každý 

někam jinam

oči se zdáli býti slepé

Snad schválně jsme

si nevěnovali pozornost

jen čekali od druhého 

kousek citů

pro chvilkové omluvy

které asi stejně nemají smysl

S planou vírou jsem čekala

zda jen něco...

ale stále nic

a já jsem byla sama

dál

...

se spálený svědomím

jsem stále sama