Skleněná rosa

Kam se poděl třpyt rosy

ze skleněných sítí?

Snad vpil se

do ranek

od jemné neřesti.

Kam se poděla čerň

osamělých nocí?

Jen prázdné zaťukání,

co rušilo ticho

mezi námi

i to zmizelo

Kam se vytratil náš cit, 

který jsme na sobě 

lehkou chvilku 

nosili a potom 

jak okovy pryč 

zmizel.