Návštěvnost
Odvrácená tvář stárnutí
Odvrácená tvář stárnutí
mám hrozný strach
… až přijde nemoc
a já se nebudu moct holit
… až přijdu o paměť,
Ty nebudeš mě moci školit
(vždyť víš,
že už teď po třech dnech
mám strniště jako medvěd
…
a vtipy můžeš znovu opakovat)
A kecy o tom,
že husté ochlupení
znamená vášeň
a že paměť není důležitá,
hlavně, že se milujeme
se stanou zrezivělým životem
našich srdcí…
Víš,
mám hrozný strach
… že přijde stáří dřív,
než přijmeme své bradavice
a povolené svaly
a šedivé vlasy
a…
… Já nevím,
asi je to příliš kýčovité,
že miluji Tě všemi vráskami
Tvé tváře
i dní,
které ne vždy růžově dýchají
… Já nevím…
Mám strach
z vlastních proher
ve Tvých očích
… a přitom Tobě
již dopředu
jsem schopna dát
stupně vítězů
Mám strach
z těch mizerných tmavých chloupků,
které prozradí,
že se smrt blíží
Mám strach,
že jednou neuslyším Tvoje chrápání
a klidně odejdu,
aniž bys to tušil…
Mám strach,
že má láska
vždycky bude větší
než ta Tvoje
(ale možná v tom je moje síla)
Komentáře (19)
Komentujících (18)
Doporučit
TiskMoc dobře vím, že stojí za to žít... teď mě sice něco trápí, ale vím, že dřív nebo později mě to přebolí. Ale zatím mi to jen ubírá síly... a to jen proto, že nevím jak dál a bojim se hnout z místa. Ale nejsem srab, abych to tu vzdala;) Potřebuju pomoct, ale nemám si o ni komu říct. Ten, kdo by mi uměl poradit, je příčinou téhle situace... začarovanej kruh... Ale co já v šestnácti vím...
moc děkuju...
11.02.2007 22:09:00 | Pixie
Děkuju...mě se líbí tvoje:o)
09.02.2007 23:41:00 | S&made
..stáří..není to hlubší žízeň po životě....kdy ona pije mne a já ji.. :-))
09.02.2007 19:44:00 | isisleo
Jó,Levandulko,někdo se toho stáří ani nedožil,a třeba by byl rád.Připouštím, je to děsná instituce.S tvým srdcem se však nemáš čeho bát.A jak říká Luboško,dá se to překonat.Musí,není zbytí,pokud se nechceš oběsit.
09.02.2007 19:17:00 | Lota
Levandulko, co je to za dílo??? Ty a stárnutí, probůh, vždyť na to máš hafo času, nejmíň tak 60Let! Nepřemýšlej teď na tím. ... ale fakt je, že zemřít dřív než můj partner ..., je skutečně děsivá otázka.
09.02.2007 16:09:00 | NikitaNikaT.
a líbilo by se mi dělat právničku a posílat ,,dacany" do vězení....:-))chápeš?:-)
09.02.2007 14:37:00 | lonely.princess
Čas není žádná dálnice mezi kolébkou a hrobem, nýbrž místo k zaparkování na slunci.
Dnes žít!
Dnes se smát!
Dnes se radovat!
:-)pěkňoulinká básenka:-)líbí líbí...a důležité je srdíčko,a to ty máš...jsi strašně fajn osůbka,s velkým srdcem...a děkuju!
měj se krásně
09.02.2007 14:34:00 | lonely.princess
Teda levandule...tahle mě dostala...
09.02.2007 13:20:00 | Favi
No dovol! Já přece nechrápu...!
09.02.2007 13:09:00 | G.P.
Nějak mi to i přes tu zemitou neponiklovanost nevadí. Naopak.
09.02.2007 11:57:00 | Petr Miroslav
... strach by měl mít každý ...
09.02.2007 11:42:00 | Marcella
Srozumitelné a procítěné, bez zbytečných kudrlinek... Cos chtěla říct, je tam, a dokreslené šedou atmosférou obavy o... Výborně
P.S. Člověk, má-li Tě opravdu rád, opravdu nesleduje délku ochlupení, a bere Tě v každém okamžiku takovou, jaká jsi (to pro rozptýlení některých obav) ;-)
09.02.2007 11:16:00 | Ksíkos
Ja nemám strach lebo to všetko o čom píšeš som už prekonal a teraz začínam žiť
09.02.2007 09:50:00 | Luboško
Není to tak hrozné-jsem dost citlivá duše a snáším to.Nesmí se člověk stále dívat do zrcadla,myslím i do sebe a jde to.Nejcenější jsou věrní přátelé.S nimi je život krásný.
Mít někoho s kým se můžeš smát,
kdo s tebou je,když se ti nedaří,
to je pravý přítel tvůj.
09.02.2007 08:54:00 | s.e.n
S tímto srdcem si můžeš stárnout jak chceš a pořád tam bude ta neskutečná síla. Myslím, že o to jde.
09.02.2007 08:14:00 | smudlinek
O holi. Poloslepý, plešatý a smradlavý s flekama na kalhotách. Ale přece jenom jsem tvou básenku zdolal. Musím už polojít. Pošťačka přinesla důchod.
09.02.2007 08:05:00 | malíček
Levandulko, to je hezký. Tak moc. Hluboký a upřímný. --- Jenom teda. Jsem zarostlej jak Rumcajz i s nějakou tou šedinou. A někdy bych tak s chutí zapomněl...
09.02.2007 08:04:00 | Gregy
Teda a už mám zase depresi z věku. Naposled jsem jí měla v lednu, když mi bylo třicet a já přišla na to, že už bych asi měla začít žít tak jak si představuju a ne si to představovat.
09.02.2007 08:01:00 | Lucie Teru
Tenhle stach
vyvolává ve mně
usmívání...
sama se totiž vidím
v těle staré baby,
co vypráví hlasem skuhravým
o vzpomínkách na doby mládí...
co ve vráskách čte jiná slova...
a jinou krásu...
sama z mnoha??
:o)
09.02.2007 07:50:00 | Cecilka