Všední den

Anotace: I obyčejný den ve městě má své kouzlo

Ležím nahá na polštáři snů,
na kostele odbíjejí sedm,
snad vstanu včas a den mě pohltí.
Vtáhne mě do svých sítí,
snad neusnu na červené.
Za auty vidím jen čáru,
čáru osudu každého z nás.
Sbohem ty jenž prve
i naposledy spatřils mě a já tebe.