Zapomněl jsi?
Na dlouhé noci v Oslu, na šum města, všechno bylo kouzelné díky tvé přítomnosti..
Na první spojení našich rtů, tak dráždivé a jemné....
Na bublající smích, neutichající jako zvuk potoka v lese...
Na naše povídání, tak rádi jsme si naslouchali...
Na naše bytí...
To nekonečné ticho mi rve kusy masa z těla....
Nejde před tím utéct, zkusila jsem všechno....
Už mi bylo ctí.....počkám, co zbude...........
Ani anděl nepomůže...