Nandám si naběračku svobody
a ještě jednu lžíci k tomu
do lavoru na nohy
ne nepodobna stromu
obhajuji své holé kořeny
jen kdyby bylo komu
listy odesílám na věčnost
a předcházím tak zlomu
jenž na větve ramen usedá mi
jsem dřevem tohoto domu
zatvrzele přibitá
vždy bylo třeba stromů.