Anotace: ... toulky po hřebenech myšlenek ...
Procházím tělem svým, duši kreslím stíny
do vlasů zaplétám letmost tvých doteků
Srdce se podobá úderům kovadliny
z pod pera slova jdou, jak řádky dnů
Nedrtím ve dlaních ořechy vzpomínek
ve větvích netrhám zkažené lásky
Po kapsách hašlerky schovávám s papírkem
v nose mi uvízl voňavý dým dálky
Za obzor slunce se pomalu kutálí
z mezí už chlad nocí se loudá
Za chvíli kamna nám teplíčko předají
dlaň k dlani stulí se, zima je dlouhá
04.12.2017 20:10:41 Danger
Jsem rád,že jsi došla k stejnému závěru jako já,uhlí je uhlí... :-)
Líbí se mi na ní křehkost,při tom tam máš tvrdé spojení(úder kovadliny,nedrtím,netrhám)
tak snad ve Tvých dlaní i nyní se teplo tulí...
22.09.2017 15:21:03 Kapka
Báseňka je velmi hezká,
málem se mi ztratila,
před rokem, já čtu zas dneska,
dlouho jsi tu nebyla.
23.02.2017 08:39:17 Koza
Po delší odmlce Tě znovu čtu, milá Labuti .. jak něžně je mi ve Tvém světě .. Děkuji
20.02.2017 17:12:47 casla
Pořád je to radost číst si tvoje verše a obdivuji, jak z maličkostí dokážeš vydolovat takovou emocionální pecku.
07.09.2016 20:10:29 uživatel smazán
Zatoulal jsem se do tvé básně bylo mi tady hezky, krásně...
07.09.2016 12:20:49 James Libustka
poseckej jeste malou chvili, vzdyt se jeste pavuciny babiho leta neobjevily...