Návštěvnost
večer počmáraný životem
večer počmáraný životem
Duše protlačená
sítem prolitá
slaná sůl co solí
na krku korále slz
a ze zdí vodopády
... protančená lesem
vůní hub
posetá barvou zeminy
podestýlkou pro zimy
z cihel listí stromů
padá něžně
rozpadá se v cestách
k domovu
za tou cestou
shnilých jablek
za tím lesem
za tou studnou
má
podobu
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskMě se to líbí :) Skvělé... Zaujala si :)
13.10.2016 08:49:56 | Barčík
já vím, že umíš psát, že to máš v sobě, ale tohle mě nějak minulo. začátek je na mě takový skoro až básněnkovsky přepoetizovaný. i když to bych ti asi spíš křivdil. ale ten konec, ty jabka, to je výhra. to se mi naopak líbí, protože poezie není jen o pozlátkové kráse, je i o kráse vnitřní, kterou někdo může spatřovat dokonce ve shnilém jablku. jako já. vždycky mě naplňovalo psát o škaredých věcech, měl jsem radost z toho, že ty věci umím popsat.
10.09.2016 00:38:16 | CoT
komentář od tebe mi udělal fakt radost..také ráda píšu i o škaredých věcech protože jsou mnou vlastně vnímány jako krásné...:-)
11.09.2016 18:37:43 | Avola