PONĚKUD ABSOLUTNÍ
PONĚKUD ABSOLUTNÍ
PONĚKUD ABSOLUTNÍ
své ležení jsem rozvinul
na terase
když náhle slunce zaleh´ černobřichý mrak
má škodolibost k sobě uchechtla se
dobře mi od něj
dobře tak!
spasil mé tělo sice před úžehem
potulkou nadranc duši básníka
však odsoudil ve mně k pohřbu zaživa
namísto milosrdným žehem
Praha, 28.9.2016
https://www.youtube.com/watch?v=TKJoQ8BfQhw
Komentáře (11)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskLíbí se mi - černobřichý mrak a škodolibost k sobě uchechtla se. Ono se může zdát, že těla netřeba, ale není bez něj duše jako sůl bez chleba? Představa pohřbu za živa je děsivá a vyvolává ve mně ponuré pochyby - je to pravda... co kdyby? :-)
29.09.2016 04:37:03 | Iva Husárková
:-D Těla nám samozřejmě třeba, včetně toho vlastního. A dokud žijeme na Zemi, tak je pro drtivou většinu lidí asi i lepší, když jsou tělo a duše pohromadě. Ale jakmile už se jednou duše od těla trhne (myslím ta vlastní od toho vlastního), kdoví, zda tím třeba nezíská větší svobodu a nemusí se aspoň nechat omezovat všelijakými tělesnými vrtochy, ať už libými či mnohdy i nelibými. Anebo taky třeba vlítne jen z louže pod okap - však se to možná jednou dozvíme ;-))
30.09.2016 22:42:40 | Amonasr
milosrdným žehem?...láskou s vlastním jedem?...odevzdání, které chrání...plody vinobraní...úsměv.z.
28.09.2016 20:25:04 | zdenka
To mě inspirovalo, Zdeno - jdu si nalít plody vinobraní :-))
28.09.2016 22:39:13 | Amonasr
Mraky...ty žhnou přece taky, nejen duší básníka, spálením zaživa hrozí bouře hrozivá... :)
28.09.2016 18:02:47 | Philogyny1
To je vidět, že máš k přírodě opravdu hodně blízko :-))
28.09.2016 22:37:43 | Amonasr
jo, jo, pěkný obrat: ležení jsem rozvinul :-), změním to své: plácla jsem sebou na tohle - zní to opravdu lépe :-)!
28.09.2016 16:59:02 | Fany