Došel mi dech

Rychlostí zlou se tají dech,
chtěla bych utéct někam pryč,
hlavu složila bych na mech,
a od všeho ztratila bych klíč...

A teď tu stojím, s dobou, stejně uspěchaná,
hlava mě neposlouchá, je ztichlá celá,
slabostí lámou se kolena rozechvělá,
chytám se zábradlí, jsem vyčerpaná...

Nenacházím kolem sebe vzduch
abych zastavila tupou bolest v duši,
cítím jenom hluchý náraz, vzdech,
a pak už jen ticho zní mi v uších...