Naděje

Anotace: Jen tak napsaná

Viděl jsem zemi plnou hněvu,
zpívat o ní nedovedu.
Dveře lidí na petlice,
zlostní převelice.
Trávu těžce svěšenou,
kosou zlosti sečenou.
V dáli bílý koník pádí,
bezstarostný jako mládí.
Na něm sedí žena,
celá rozechvěna,
kroutí hlavou nevěřícně,
ruce spíná vstřícně.
Na petlice tiše klepá,
trávu křísí,
zlo se leká.