Konec?

Anotace: Někdy zkrátka člověku dojdou síly..

Vůbec nechápeš, co to znamená,
když tě život srazí na kolena,
když se srdce rozpustí
ve sklenici tvých lží.

Říkáš, jak tohle tě dojímá,
paní bolest tě pevně objímá.
A její manžel - strach,
on promění tě v prach.

O slova přijdeš, činy žádné,
překážky života jsou zrádné.
Snažíš se vstát a slyšet zas
ptáků ten překrásný hlas.

Avšak oni nepustí tě, plač a křič,
chtějí vyprovodit tě ze světa pryč.
Tu najednou svítá,
bílý háv u kotníků lítá,
stojí před tebou, usmívá se,
nemůžeš se vymanit její kráse.

Pár slov však stačí,
hlas zlobu značí,
konec dne a zase se stmívá,
všechno ti rázem splývá.

Pán a jeho paní míří již k tobě,
kvůli tobě, kvůli zlobě.
Sám sobě vykopal jsi věčné lože,
zachraň mě teď, Bože.

Pán tě dusí, madam svírá,
oči tvé nemilosrdně zavírá.
Už je pozdě, nepros nikoho již
a rázem jsi smrti, rázem jsi blíž.