na noclehárně vzdechů

je to jako chůze po tenkém ledu
zatraceně to klouže
propadám se dolů
až kamsi ke dnu

včera obdivován
plácán po rameni
to byl jsem ještě pln síly
hoden pozdravení

však ze dne na den
chod života se mění
člověk míní
okolnosti mění

vzali jste mi práci
přišel jsem o rodinu
tak ve vteřině se ztrácí
bytí pod hladinu

kde jste všichni
plni slibů a slov
o přátelství
na noclehárně vzdechů
hozeni přes pelesti