Sabina Spielrein

Anotace: Možná budeme hrát hru, co jsem s tebou hrával, tenkrát jsi byla Sabina a moc šancí já ti nedával, možná pro tvůj strach, který šaty strhával, že když anděl spí, Ďábel karty tajně rozdává...

 

 

Možná budeme hrát

hru co jsem s tebou hrával

tenkrát jsi byla Sabina

a moc šancí já ti nedával

možná pro tvůj strach

který šaty strhával

že když anděl spí

Ďábel karty tajně rozdává

 

Byla to jen naše věc

o tom není pochyb

teď chceme vědět víc

být čistí a bez chyb

 

V uších stále zní

slova co nespí

,,že na pergamen mý kůže

 plamen kreslí záhadný růže"

 

 

Prý inkoust z dopisů

prach dávno svál

 láska tu zůstala

 znovu ji prožívám

 

I dnes horký proudy

 kreslím rád

 obrazy tvé jako ve snách

  daly mi to znát

 

Tenkrát i dnes

mezi námi se táhne

skrytá, zlatá žíla

a svoji daň bez rozpaků

 si vybírá

 

Chci ti tu říct

že láska dávno nebolí

můžeš mlčet nebo říct cokoliv

že když něha vládne, ego umírá

a slunce ráno opar mlh

 ústy dlouze protíná

 

Prý inkoust z dopisů

prach dávno svál

ale láska tu zůstala

tak ji sbírám

 a s Tebou prožívám

 

A na pergamen tvé kůže

Já blázen kreslím dál ty záhadný růže

 

(Hanuš Šparlinek, 1.12.2016, věnováno Sabině 21. století)