Možná jsem blázen

Jsem poutník, co proplouvá černočernou tmou, poutník, co hledá sám sebe
Jsem podzimní vánek, který se dotýká tvé holé kůže a lehounce zebe
Jsem jako nejtěžší hádanka, blázen, co opakuje své chyby
Na cestě světem, kde lákají mě hříchy a dávají mi nesplněné sliby
Potřebuješ-li budu jako paprsky letního slunce, které tě budou neustále hřát
Budu tě pevně držet, utírat ti slzy, jednoduše cokoliv, co si budeš přát.
Jsem shluk neustále vířících se myšlenek, které nedají mi nikdy spát
Chci být polapená ve tvé náruči bezpečí, kde nechám ve větru bílou vlajku vlát.