Návštěvnost
Nestálost
Nestálost
Vzpomínám
jak tenkrát
vycházelo Slunce
a já rozespalá
se zakloněnou hlavou
nasávala vůni
ranního svítání
a pak jsem
po celý den
alespoň očima
toužila zachytit
tu nestálost
barev a tvarů světla
co nelze uchopit
do dlaní
Komentáře (29)
Komentujících (14)
Doporučit
Tiskco nelze uchopit lze vnímat...
31.01.2017 11:58:09 | enigman
...a tak vnímám
31.01.2017 20:53:53 | Nikita44
Prostě nádherné.
28.01.2017 19:01:27 | Dis-Con-Nect-Ted
..moc mě to těší a děkuji:-)
29.01.2017 11:11:11 | Nikita44
takovéto krásné vnímání pocitů,tak krásně zachycených,až je mi z toho krásno uvnitř v mé duši.Děkuji:-))
24.01.2017 18:54:35 | střelkyně1
..jsem moc ráda, že jsem ti navnadila příjemné pocity:-))
24.01.2017 20:42:18 | Nikita44
já mám z Tebe Nikorinko bez ustání radost-tahle mě zas pohladila po pleši !! ST*:-D*
24.01.2017 09:37:27 | Frr
..a já mám radost, že máš radost Jiříku:-)
24.01.2017 13:47:18 | Nikita44
...vnoření se do neuchopitelnosti vyvolávající něco krásného uvnitř....usmívám se....Ji.
23.01.2017 19:39:30 | jitoush
..a já Tobě Jituško úsměv oplácím:-)
24.01.2017 13:45:43 | Nikita44
Taky mám někdy podobné pocity, jsou to okamžiky, na které se nezapomíná, moc hezky napsaná...
23.01.2017 17:20:39 | Philogyny1
Děkuji:-)
24.01.2017 13:45:05 | Nikita44
Sladka predstava...ach...
23.01.2017 15:33:42 | kudlankaW
:-)))díky za zastavení Marty
23.01.2017 16:13:44 | Nikita44
Mám takový jeden strašně hezký zážitek z francouzských Alp, kdy jsme se celý den škrábali na jeden vrchol, kde jsme pak spali. A ten večer jsem seděla na takové skalce a koukala dolů,na les,údolí a všechny ty věci pod náma. A bylo to tak strašně krásný, že jsem věděla, že nebudu nikdy schopná to nikomu popsat a když to vyfotím, nikdy nezachytím, to, jak to tam tehdy bylo. Byla jsem na horách hodněkrát, ale tohle byl naprosto výjimečný okamžik. A nejhorší na tom je, že člověk už v tu chvíli ví, že je to jen na chvilku a pak to ztratí. Ale občas na to vzpomínám a pořád v sobě tu atmosféru trochu mám.
Jsem se nějak rozkecala, omlouvám se, jen mě to tak napadlo, když jsem tvou básničku četla :)
23.01.2017 11:32:02 | iluzionistka
..krásně jsi se rozkecala Il, není zač se omlouvat:-))Napsala jsi to přesně, jsou to námi zachycené okamžiky a vyvolávají jen nám vlastní pocity, který nelze předat jakkoliv dál. Ve své kráse a neopakovatelnosti jsou nesmrtelné a člověk na ně strašně rád vzpomíná.
23.01.2017 16:11:46 | Nikita44
Představa probouzení v tom ospalém ránu ...a první káva, možná i cigareta, nestálost kouře do oken vlétla...
23.01.2017 10:41:39 | básněnka