tam někde

Anotace: ...

Kořeny jsou propleteny hluboko dole

tak jako my v pekle

a koruny naše míří výš

pak už jen věže

kostela a v dálkách

všechno co chceme

na nic nedosáhneme

když vítr huláká na lesy

a do tváří ve vlnách

do očí i srdcí krade se chlad

studený prsty zimy zabloudí

třesou se

pod můj šat

neusínám

listí mě tlačí do očí

pod vrstvou ledu

Autor Avola, 10.02.2017

Přečteno 527x

Tipy 15

Poslední tipující: enigman, kudlankaW, jitoush, Cappp, zdenka, Iva Husárková, Fany, Kapka, Frr, Helen Zaurak, ...

Komentáře (7)

Komentujících (5)

Komentáře

14.03.2017 13:10:24 enigman

pomocí kořenů so domlouvají rostliny...

11.02.2017 10:26:06 Fany

Hezké :-)!

11.02.2017 15:02:11 Avola

děkuji...

11.02.2017 07:28:45 Helen Zaurak

Velmi se mi Tvá báseň líbí, Avolo, přidávám si ji mezi oblíbená díla, mohu, prosím?
Děkuji :-)

11.02.2017 15:01:15 Avola

já děkuji:-)udělal mi radost tvůj komentář..

10.02.2017 22:48:30 CoT

skvělá ukázka toho, jak se má psát o tom, o čem by chtěl každý umět psát, ale nemá na to.

11.02.2017 00:20:17 Avola

nevím, ale děkuji...

Uživatel