Pitva

Anotace: Má první krátká báseň, která vznikla z pouhého impulzu. Jsem si vědom, že nemám na tohle talent, ale třeba se někomu zalíbí. Bavte se! :)

Vítám vás na moji hodině, drazí žáci
Pojďme chvíli pobýt v tomto anatomickém paláci.

Podélný řez přes hruď míří
Z těla už se nemoc šíří.
Vztek, zlost a nenávist
Plodem je vždy závist.
Přejděme však k orgánům
K těm jednotlivým hrubiánům.

Srdce černé jako noc
Jeho cíl je pouze moc.
Plíce zvadlé jako penis starce
K němu se však vrátím krátce.
Vidíte ten plyn smrtící?
To je lakota kvetoucí.
Dýchal ji život celý
Pokračujme, jestli smím být tak smělý.

Střeva plná zášti
Skryta pod dočasném plášti.
A ten žaludek unavený
Na smrt je ihned odsouzený.
A nyní pohlavní orgán
V mozku věčně rozpoutává orkán.
A co mozek, žáci drazí, ptáte se?
Ten je jedna velká recese.

To bude vše pro dnešní hodinu
Příště rozebereme rodinu.
Smíchy se z toho potrháte
A zbytek života pak navždy vzdáte.
Ostatní to totiž dávno vzdali
Pocity jako vy již mívali.

S tímto se s vámi, drazí žáci, loučím
To však neznamená, že s tímto končím.