Dlaně u Tvého kamene
Dlaně u Tvého kamene
Dlaněmi stírám hrot
Tvé hrbolaté duše
a vzpomínám na ten koncert
pro postižené…
Potřebuji se zahřát
u knotu solného kamene,
abych uvěřila,
že moje bolest
je menší než jejich.
Promiň plamínku,
promiň, štěstí spatřené
v jejich očích,
že si dovoluji truchlit
nad svojí nicotou.
Nad tím, že mě snad podezříváš
z jiného úmyslu
než cítím…
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Druhá sloka nemá chybu! Dala bych víc než 100%, ale myslím, že nende o hodnocení. Levandulko, je to moc pěkné dílko.
19.02.2007 15:45:00 | NikitaNikaT.
Nevím,co bych měla nad touto pravdou říct.Stokrát opakovaná pravda,mnohdy vypadá jako kýč.Je zajímavé,že láska tímto netrpí.
15.02.2007 11:16:00 | Lota
... znám jedny dlaně ... sice ne u solné lampy... ale když jse mne dotknou až to zamrazí v osrdí ...
15.02.2007 10:41:00 | Marcella
Také mne dojímá,jak si postižení dovedou vážit života.
Hezkým příměrem jsi to vyjádřila-nemohlo Tě to nechat lhostejnou a nezamyslet se.
15.02.2007 09:13:00 | s.e.n
Nepodezřívám, jen se zamysli na tím kdy, co, kde ... každý má právo na únavu
15.02.2007 08:49:00 | G.P.
