Fednach..můj osud

Fednach..můj osud

Anotace: anotujte sami..

Kdybych jen pověděl o tom světlu,
možná, že šel bych rychle ke dnu.

Lidé bojí se čeho neznají,
a proto živím fednach, živím jej potají.

Není to správné, já to vím..
A přece..Já nepovím.

A možná, že stoupal bych k oblakům,
vstříc všem těm osudovým zázrakům.

Vlastně je to zcela jisté,
fednach...MY,..Já....VY jste!

Popřít lži předků, jak snadná věta.
Já však jsem stále zbabělá sketa.

Ležím tu na trávě a křídla otvírám.
Mohl bych letět, ale nevím kam.

Jednou říct budu muset, že jedním z těch opeřenců jsem.
Fednach je radost, ne zlý sen...

A proto ne dnes, mí milí drazí...
Nebo snad mám říct - vy sametoví vrazi?

Jste to vy, kdo rve mi křídla.
Fednach vře, má horká vřídla.

Nechci už lhát,..už nikdy více.
Fednach je osud, je to má svíce.

Ležím tu na trávě a jsem nahý..,
zvláštní to milovat své vlastní vrahy.
Autor WhiteShadow, 13.03.2005
Přečteno 463x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (2x)

Komentáře

Moc hezké...ale Fednach je...co je? Začíná mi to už pomaloučku dávat smysl...

30.03.2006 17:44:00 | Isabella Monvoisin

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí